21. 05. 2019 Autor: Martin Švalbach, Jan Bürger Kategorie: Rodina
Darování je z pohledu českého daňového práva považováno za bezúplatný příjem na straně obdarovaného, který podléhá dani z příjmů. V případě darování mezi příbuznými je ve většině případů tento příjem osvobozen od daně, ale může být spojen s určitými dalšími daňovými povinnostmi.
Dle § 2055 občanského zákoníku se darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá. Základním znakem darování je tedy bezúplatný převod, kterým vzniká obdarovanému určitý prospěch, v dikci zákona o daních z příjmů tzv. bezúplatný příjem. Tento příjem je obecně příjmem, který podléhá dani z příjmů fyzických osob sazbou daně ve výši 15% a v případě darů poskytnutých právnickým osobám dani z příjmů právnických osob ve výši 19%.
Nejčastějším případem darování je bezúplatný převod movitých věcí mezi rodinnými příslušníky. V případě takových darů je bezúplatný příjem získaný darováním osvobozen od daně z příjmů fyzických osob v případě, že se jedná o dar od příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítě manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů. Obdobně je osvobozen bezúplatný příjem nabytý od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou.
Obecně není nutné příjem osvobozený od daně z příjmů fyzických osob uvádět v daňovém přiznání nebo z titulu přijetí osvobozeného toto přiznání vůbec podávat, pokud ovšem povinnost podat toto daňové přiznání příjemce daru nemá z jiného důvodu.
Přijetím daru, který je osvobozen od daně z příjmů, pokud jeho hodnota přesáhne 5 mil. Kč za zdaňovací období, ale vzniká ještě povinnost obdarovaného podat tzv. oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob. Toto oznámení se podává místně příslušnému správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání, tj. do konce března (resp. 1 dubna) nebo do konce června (resp. 1. července) roku následujícího po roce přijetí daru. Delší červnová lhůta platí v případě, že poplatník je povinen podat přiznání k dani z příjmů a k jeho přípravě a podání zmocní daňového poradce plnou mocí, která je uložena u správce daně do konce kratší březnové lhůty. Povinnost podat oznámení o osvobozených příjmech se nevztahuje na dary nemovitých věcí, protože údaj o darování nemovitých věcí je schopen správce daně zjistit z katastru nemovitostí, do údajů z kterého má správce daně přístup.
Převody nemovitých věcí jsou nejběžnější způsob dispozice s nemovitými věcmi mezi blízkými osobami, protože kromě osvobození od daně z příjmů tento způsob dispozice nevede ke vzniku nabyvatele platit daň z nebytí nemovitých věcí, která by se v případě úplatného převodu platila sazbou daně ve výši 4% z převodní ceny (nebo 75% obvyklé hodnoty nemovité věci v případě, že by tato byla vyšší).
Výše je problematika zdanění bezúplatných příjmů popsána velice stručně. Darování může být spojeno s dalšími daňovými dopady (např. v oblasti daně z přidané hodnoty, pokud darovaná věc byla pořízena plátcem daně z přidané hodnoty a při jejím pořízení byl uplatněn nárok na odpočet DPH). V některých případech i darovací smlouva nemusí být pro daňové účely posouzena jako bezúplatný příjem (např. v případech vzájemného darování).
Tyto další aspekty přesahují rámec tohoto textu. Čtenáři doporučujeme, aby před přijetím daru daňové aspekty této transakce prodiskutoval se svým daňovým poradcem.
Některé souvislosti danění daru v podobě nemovitosti, kdy je s darem spojen určitý závazek nebo povinnost (např. darování se zřízením výměnku či s příkazem) si můžete prostudovat
v článku Dát či nedat, to je, oč tu běží