Odstoupení z funkce
Podle stávající úpravy funkce člena orgánu, který z funkce odstoupil, zaniká po uplynutí jednoho měsíce od doručení oznámení o odstoupení orgánu, který jej zvolil. Nově zánik funkce nastane již okamžikem, kdy odstoupení bylo nebo mělo být projednáno orgánem, který člena voleného orgánu zvolil. Takovému orgánu přitom vzniká povinnost odstoupení projednat bez zbytečného odkladu, nejpozději při jeho prvním následném zasedání. Pokud působnost valné hromady společnosti vykonává jediný společník a neschválí-li jediný společník na žádost odstupujícího člena jiný okamžik zániku funkce, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od oznámení o odstoupení. Novela připouští i možnost odlišné úpravy ve společenské smlouvě.

Zvláštní povinnosti při úpadku
Dosavadní důsledky úpadku obchodní korporace zahrnující mj. institut ručení statutárního orgánu se novelou nahrazují novou sankcí, a sice povinností doplnit majetek společnosti. Přispěje-li člen statutárního orgánu k úpadku (včetně toho, že mu rozumně nezabrání), může být rozhodnuto, aby:

• vydal do majetkové podstaty prospěch získaný ze smlouvy o výkonu funkce, případně jiný prospěch, který od společnosti v posledních dvou letech obdržel; a/nebo
• v případě, že bude na majetek společnosti prohlášen konkurz, poskytnul do majetkové podstaty plnění až do výše rozdílu mezi souhrnem dluhů a hodnoty majetku společnosti.

Kromě člena statutárního orgánu se nové pravidlo bude vztahovat také na každou další osobu, která sice není v postavení člena orgánu korporace, ale fakticky tak jedná, bez ohledu na to, jaký vztah k obchodní korporaci má (např. tzv. faktický / stínový vedoucí, viz dále).

Faktický (stínový) vedoucí a notifikační povinnost
Faktickým vedoucím se rozumí kdokoliv, kdo se fakticky nachází v postavení člena voleného orgánu, ač jeho členem není. Na faktického (stínového) vedoucího se použijí rovněž ustanovení o konkurenčním jednání, o povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře či o střetu zájmů, která se běžně aplikují v případě členů orgánů korporace. Účinností novely vznikne faktickému (stínovému) vedoucímu povinnost dodržovat pravidla o střetu zájmů, jako by byl formálně členem voleného orgánu. Znamená to, že při možném střetu zájmů nebo úmyslu uzavřít s obchodní korporací smlouvu faktický (stínový) vedoucí o tom informuje statutární orgán a kontrolní orgán korporace, příp. orgán nejvyšší, pokud nebyl kontrolní orgán zřízen.

Smlouva o výkonu funkce
Novela mění důsledky, které vyvolává neschválení smlouvy o výkonu funkce nejvyšším orgánem společnosti. Dosud se dovozovalo, že nebyla-li smlouva o výkonu funkce schválená nejvyšším orgánem, je považována za platnou, dokud není soudem prohlášen opak. Podle novelizovaného znění zákona ovšem smlouva o výkonu funkce bez schválení nenabyde účinnosti.

Právnická osoba jako člen voleného orgánu společnosti
Obecná úprava právnických osob v občanském zákoníku stanoví, že primárně zastupuje právnickou osobu ve voleném orgánu zmocněná fyzická osoba. Nezmocnila-li právnická osoba konkrétní fyzickou osobu, zastupuje právnickou osobu člen jejího statutárního orgánu. Takovým členem ovšem může být další právnická osoba.

Podle novely bude právnická osoba jako člen voleného orgánu společnosti povinna zmocnit bez zbytečného odkladu jedinou fyzickou osobu, která splňuje předpoklady pro výkon funkce, aby ji v orgánu zastupovala. Zmocněnou fyzickou osobu je potřeba zapsat do obchodního rejstříku, bez toho soud neprovede zápis právnické osoby jako člena orgánu.

Zmocnění zástupce a jeho zápis do obchodního rejstříku musí být proveden do tří měsíců ode dne, kdy tomuto zástupci vznikla funkce, jinak funkce právnické osoby ve voleném orgánu zaniká. Pro právnické osoby, které jsou současně členy volených orgánu obchodních korporací je potřeba zmocnit a zapsat zástupce do obchodního rejstříku do tří měsíců ode dne nabytí účinnosti novely, v opačném případě funkce právnické osoby zanikne.

Rozdělování a výplat zisku a jiných vlastních zdrojů společnosti
I po účinnosti novely bude platit stávající základní postup, kdy o rozdělení podílu na zisku a jiných vlastních zdrojů rozhoduje nejvyšší orgán společnost a o vyplácení rozhoduje její statutární orgán. I nadále se podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích stanoví na základě řádné nebo mimořádné účetní závěrky schválené nejvyšším orgánem společnosti a lze jej rozdělit pouze mezi společníky, případně i mezi další osoby, pokud to umožňuje společenská smlouva.

Novela nově vymezuje dobu, v rámci které lze rozdělit zisk, případně jiné vlastní zdroje, a to koncem účetního období následujícího po účetním období, kterého se týkala příslušná účetní závěrka. Podíl na zisku, případně na jiných vlastních zdrojích, je i nadále splatný do tří měsíců ode dne, kdy bylo přijato rozhodnutí nejvyššího orgánu společnosti o jeho rozdělení, nevyplývá-li ze zákona, společenské smlouvy či rozhodnutí nejvyššího orgánu společnosti lhůta jiná. Novela dále blíže upravuje pravidla pro určení limitů částky, která může být rozdělena. Zavádí se jednak obecné pravidlo a dále jeho upřesnění, pokud společnost v aktivech rozvahy vykazuje náklady na vývoj. Pokud by nejvyšší orgán společnosti přijal rozhodnutí o rozdělení podílu na zisku (či jiných zdrojích) v rozporu se stanovenými pravidly, pak takové rozhodnutí nebude mít právní účinky.

Obdobná právní úprava je nově stanovena i pro zálohy na podíl na zisku.

Nově také bude platit, že zaniká právo na podíl na zisku (či na jiných vlastních zdrojích), který nebyl vyplacen v zákonem stanovené lhůtě, pokud statutární orgán společnosti nevyplatil takovou částku v důsledku rizika úpadku.

Nově je výslovně stanoven zákaz bezúplatných plnění společníkovi či osobě jemu blízké, a to až na zákonem uvedené výjimky.

Shodně jako dosavadní znění i nová právní úprava ZOK výslovně stanoví právní domněnku, že ti členové statutárního orgánu, kteří souhlasili s vyplacením v rozporu se zákonem, nejednali s péčí řádného hospodáře.