Insolvenční řízení je jistě v životě podnikatele jedním z těch soudních řízení, s kterým se podnikatel potkává nejčastěji, ať již jako věřitel nebo i přímo jako dlužník. A soukromých osob – nepodnikatelů se to vlastně týká úplně stejně – míra osobního zadlužení veřejnosti je poměrně vysoká a s tím stoupá pravděpodobnost, že pokud nejste zrovna insolvenčním dlužníkem, stanete se chtíc nechtíc insolvenčním věřitelem (stačí menší půjčka kamarádovi, který se rozhodl vyhlásit osobní bankrot, či zadat zakázku drobnému podnikateli, který se ocitne v konkurzu). Tedy se jaksi samo nabízí, že by bylo namístě dát na stůl soubor insolvenčních vzorů, které by stejně jako ostatní vzory Vzorného Práva usnadnily uživateli vytvoření dokumentu a jeho podání. Nabízí, ano, ale máme za to, že to současně není možné a nakonec ani vhodné. Proč?

Jedním z obecně platných důvodů je skutečnost, že soudní řízení je formální proces, stojí na tvrzení a důkazech, ne na autonomii vůle. Proto je možné vytvořit velký soubor vzorů pro soukromý život společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti či vzory nejrůznějších smluv, v nichž je rozhodná vůle stran a její projevy. Ale v soudním řízení je prostor pro vyjadřování vůle výrazně užší, je-li vůbec jaký. Vzorné Právo sice v této chvíli některé vzory soudních podání obsahuje, ale jejich počet je nesrovnatelně nižší než vzorů ostatního typu, a to z právě uvedeného důvodu.

Základním dokumentem, který soudu podává sám dlužník, je insolvenční návrh. Ten je sice možné zobecnit, ale nikoliv proto, že by to mohl být formulář, ale proto, že je to soudní podání, které má zákonem dané náležitosti, které záleží na skutkových okolnostech toho či onoho dlužníka. V takovém podání jde jen o to doložit, kdo ho podává, proč tvrdí úpadek a jaké má věřitele, a přiložit přílohy podle § 104 InsZ. Nic formulářového, pouhá tvrzení a pouhé důkazy.

Protože je insolvenční řízení od samotného počátku digitalizováno a informace o něm přístupné on-line na stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR, posílila se také funkce sběru a analýzy dat, které se v podáních k insolvenčnímu soudu objevují. Možná víte, že data, která jsou takto získávána, jsou agregována odborníky z Ministerstva spravedlnosti ČR, a jsou využívána nejen jako podpora pro novelizace insolvenčního zákona, ale také k akademickým studiím (viz třeba zdařilá kniha Insolvenční řízení autora Luboše Smrčky a dalších). I z toho důvodu se postupně posílila a zlepšila strukturace podání k soudu a jejich robotické čtení.

Výše uvedené důvody by však k naší nečinnosti v oblasti insolvenčního řízení samy o sobě nejspíš nestačily. Dostávám se proto k důvodu nejvýznamnějšímu, kterým je existence povinných formulářů insolvenčních podání, jak je předepisuje zákon. Klíčová podání pro věřitele a vůbec pro insolvenčního řízení, vč. zejména přihlášky pohledávky, musí být podávány na oficiálním formuláři vytvořeným Ministerstvem spravedlnosti ČR. Všechny formuláře jsou zdarma a volně dostupné na oficiálním webu Ministerstva spravedlnosti ČR. Výčet formulářů je široký a troufám si říci, že při standardní správě pohledávek věřitelé nemusí činit kroky, k nimž by příslušný formulář nenalezli; tedy výčet povinných formulářů je dostatečný a současně ve svém zpracování instruktivní.

Pokud jde o jiná podání, které mohou zejména pro věřitele v průběhu insolvenčního řízení vytanout, pak u těch je momentálně téměř nemožná jejich komoditizace. Buď se totiž jedná o konkrétní výzvy nebo individuální sdělení insolvenčnímu soudu či insolvenčnímu správci, nebo o procesní obranu proti popření pohledávky, jejímu odporování apod. Ve druhém případě má účastník co do činění vlastně s běžným soudním podáním, kde jde opět zejména o tvrzení a důkazy, případně o právní argumentaci.

Věřte, že neexistence vzorů pro insolvenční řízení na Vzorném Právu není projevem naší neochoty nebo dokonce lenosti, ale především uznáním toho, jak dobrou práci na tomto poli odvedlo Ministerstvo spravedlnosti ČR a oceněním, že výsledek jeho práce je rychle a volně dostupný.