Řešení:
Ne, není to chyba. Skutečnost, že Vzorné právo nabízí vzory k odpovědnosti zaměstnance pouze za ztrátu svěřené věci, má svůj důvod: za účelem sjednání odpovědnosti za poničení svěřené věci totiž nelze uzavřít žádnou zvláštní dohodu podle zákoníku práce.

Smysl dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí spočívá v tom, že případné vyvinění zaměstnance z odpovědnosti vyžaduje, aby zaměstnanec dokázal, že ztrátu nezavinil. Pro zaměstnavatele je pak taková dohoda výhodná, protože sám nemusí – kromě ztráty věci – prokazovat nic dalšího. Zákoník práce však připouští sjednání takové dohody pouze ke ztrátě věci, nikoli k jejímu poničení. V případě škody vzniklé na svěřené věci poničením bude tedy zaměstnanec odpovídat v souladu s obecnou odpovědností dle zákoníku práce, tedy bude třeba, aby zaměstnavatel prokázal zaměstnancovo zavinění, a uplatní se také limitace výše škody 4,5 násobkem zaměstnancova průměrného měsíčního výdělku. Tento limit by neplatil v případě, že zaměstnavatel bude schopen prokázat, že škodu zaměstnanec způsobil úmyslně.